Fixní protetika

Pokud byl zub endodonticky ošetřen („mrtvý“ zub) nebo jsou jeho tvrdé zubní tkáně příliš oslabené kazem nebo úrazem, přikláníme se k tzv. protetickému ošetření.

Může se jednat o tzv. onlay neboli polokorunku, která nahrazuje pouze zničené tvrdé zubní tkáně a žvýkací plošku. Lze si ji tedy představit jako výplň zhotovenou za stabilních podmínek v laboratoři a překrývající žvýkací plošku, takže dochází k rovnoměrnému přenosu žvýkacích tlaků.

V případě přílišného oslabení zubních tkání nebo nutnosti estetického řešení volíme tzv. korunku, která obklopuje celou viditelnou část zubu, poté co je po celém svém obvodu obroušen. Lze ji zhotovit z několika materiálů. Nejvhodnějším řešením, zejm. v předním úseku chrupu, je celokeramická korunka, která se vyznačuje vysokou estetikou a šetrností k tvrdým zubním tkáním. Dalším materiálem vhodným převážně pro postranní úsek chrupu je korunka metalokeramická, která má kovové jádro překryté estetickou keramikou. Při této variantě je nutné o něco radikálnější obroušení a estetický výsledek nedosahuje takových kvalit jako u celokeramické varianty. Plastové a celokovové varianty dnes považujeme spíše za paliativní, popř. provizorní řešení.

Když dojde ke ztrátě jednoho či více zubů a defekt je ohraničen sousedními zuby, je možné jako řešení zvažovat tzv. můstek. Toto ošetření nepovažujeme za ideální z důvodu nutnosti oslabit sousední nosné zuby broušením. Jako vhodnější řešení náhrady zubu se dnes nabízí implantace.

 

Snímatelná protetika

Pokud již v dutině ústní není dostatek vlastních zubů, na které bychom mohli fixovat můstky a pacient nezvažuje řešení mezer pomocí implantátů, je jedinou variantou náhrady chybějících zubů snímací protéza. Ta může být částečná nebo totální (tzv. „vyndávací zuby“). Dle kvality použitých materiálů a šetrnosti vůči kotevním zubům je dělíme na protézy s jednoduchými kotevními prvky, s litými kotevními prvky a na skeletové náhrady.